Článek pro vás napsala Veronika Urbášková, marketing analyst a PPC specialist agentury Better
Umělá inteligence a spotřeba energie
Trénování a provoz AI modelů vyžaduje velký výpočetní výkon, což vede k vysoké spotřebě energie – umělá inteligence ale funguje jinak než běžné počítačové programy. Musí si poradit s mnohdy nejasným požadavkem, zvážit různé alternativy a rozhodnout, která z možných odpovědí nejlépe vyhovuje zadání. AI hledá tu nejpřesnější odpověď. Naučeným datům přiřazuje různou váhu a na základě požadavku analyzuje každé slovo zvlášť i v kontextu. Vhodnou odpověď poté v podstatě dogeneruje.
Když proto zadáte stejný příkaz namísto vyhledávače do AI nástroje založeného na jazykovém modelu (jako je například ChatGPT, Jasper nebo copy.ai), k zodpovězení dotazu je potřeba mnohonásobně větší výpočetní výkon, což vede k výrazně vyšší spotřebě energie. Ještě náročnější celý proces je, pokud po AI požadujete vygenerování obrázku. Každý výpočet pro každý pixel je totiž součástí generování na základě dostupných dat, kterým je přiřazována různá váha.
Datová centra pohánějící AI tak mohou mít významnou uhlíkovou stopu, zejména pokud jsou závislá na neobnovitelných zdrojích energie.
Možné přínosy AI
Proces učení AI, který v současné chvíli probíhá na mnoha rovinách, může vést k lepším modelacím a efektivnějšímu hledání vzorců. Pokud povedeme umělou inteligenci správným směrem, může nám pomoci předejít dlouhodobým změnám klimatu a dále pomáhat v náročných výzkumech – především v oborech, jako je biologie nebo medicína.
Náročnost na zdroje
S AI bývá často zmiňována náročnost na zdroje. Výroba AI hardwaru, jako jsou grafické procesory a datové servery, vyžaduje vzácné kovy a další omezené zdroje. Těžba a výroba těchto komponent může negativně ovlivňovat změny klimatu.
Těžba vzácných kovů pro vývoj počítačového hardwaru se ale děla i v minulosti a pravděpodobně k jejímu omezení nedojde, dokud budeme mít k těmto zdrojům přístup. AI tento proces může pouze urychlit (obdobně jako boom těžby kryptoměny). Zabývat bychom se tak měli spíše efektivním využitím vzácných kovů a recyklací komponentů, abychom zamezili zbytečnému plýtvání.
Jak to tedy s AI a životním prostředím je?
AI má potenciál významně přispět k boji proti globálnímu oteplování tím, že nám pomůže lépe předpovídat klimatické změny, optimalizuje využívání energie a zlepší monitoring životního prostředí. Zároveň ale představuje výzvy v oblasti spotřeby energie a využívání zdrojů, které musíme pečlivě sledovat a řídit tak, aby AI skutečně pozitivně přispěla k mitigaci klimatických změn.
Co si myslíte o AI a dopadu na životní prostředí vy? Podělte se s námi o váš názor na Facebooku nebo Instagramu. Těšíme se!
